| Kompoziční činnost DF zastává názor, že skladatel na počátku 21. století má právo nazývat se skladatelem jen tehdy, ovládá-li všechny dosavadní kompoziční techniky a je-li schopen zkomponovat hudbu v jakémkoli stylu, ať jde o historické hudební styly od antiky po 21. století (umění charakterizovat nejen umělecké epochy, ale i jednotlivé skladatele), oblast populární, jazzové a rockové hudby, oblast folklóru a etnické hudby v širším smyslu. On sám toto všechno umí. Představuje tak moderní typ univerzálního skladatele s širokým rozhledem ve své profesi. DF zkomponoval první skladbičky v 10 letech, soustavně komponuje od 14,
vytvořil asi 1000 skladeb v mnoha žánrech: Ve své tvorbě se snaží DF již od samého počátku kompoziční činnosti v roce 1972 organicky propojit nejrůznější prvky historické evropské hudby od antiky přes gregoriánský chorál, středověk, renesanci, baroko, klasicismus, romantismus, secesi a impresionismus až ke kompozičním technikám 20. století (kde často aplikuje složité matematické nebo mimohudební postupy), etnickou hudbu z celého světa a některé principy jazzu a rocku - to odpovídá autorovu termínu "hudební kosmopolitismus". Tato polystylovost a syntéza stylů (nikoli mixáž nebo koláž) se objevuje téměř ve všech skladbách DF, ať už byly komponovány jako autonomní nebo funkční hudba. Autor tak využívá svoje rozsáhlé znalosti hudebních stylů (v méně stylizované podobě je může uplatnit jen v oblasti užité hudby) - ostatně kompoziční univerzálnost považuje za zcela samozřejmý atribut skutečného skladatele. Díky šíři výchozí inspirace, důslednému principu neopakování se a individuálně řešené tektonice se jednotlivé skladby DF od sebe značně odlišují, jako by byly napsány mnoha různými autory. Dalšími charakteristickými znaky jeho hudby jsou oscilace mezi náhodou a určeností, racionalitou a iracionalitou, senzitivností a brutální drsností, evolučností a statičností, záměrným primitivismem a sofistikovaností apod. Základním rysem je i střídání uměleckého vyjádření krásy nebo pravdy (v prvním případě vytváří skladatel svůj vlastní ideální svět krásy a dobra - ráj srdce, cesta povznášející krásy, umění může vychovávat a kultivovat člověka; v případě druhém zobrazuje reálný svět - labyrint světa, s jeho složitostí a protipóly). Hudba DF využívá jak kontinuální procesy, tak i prudké kontrasty. Dalším typickým znakem mnoha jeho skladeb z posledních let je využívání principu melodických jader. Jde o tří až pětitónové melodické sekvence sloužící jako hlavní tónový materiál skladby. Tuto techniku využíval původně pro komponování polyfonní hudby (zejména moderních fug), pak ji přenesl do užité hudby, kde se dá velmi dobře použít (monotématičnost, koncíznost materiálu, možnost variování a rozvíjení). Stále častěji ji nasazuje i při kompozici autonomní hudby, zejména ve spojení s dalšími složitějšími technikami jako dodekafonie apod. Zcela samozřejmé je využívání tohoto pracovního postupu ve spojení s improvizací. Za důležitý inspirační zdroj a pracovní prostředek pokládá DF nástrojovou improvizaci - využívá ji jako základ tvůrčího procesu při hledání nápadů i při vytváření struktury kompozice. Velmi se mu tato pracovní metoda osvědčuje, zvláště při nasazení moderní techniky, jako elektronické nástroje vybavené MIDI, sekvencery, počítače s programy typu sekvencer a notátor. Pracovní proces vytváření skladeb se významně urychlí a díla vedle vysoce racionálních postupů stále obsahují intuitivní a citovou složku. DF se vždy zajímal o extrémy - na jedné straně o historickou hudbu, na druhé straně o nejsoudobější a experimentální kompoziční směry a techniky, o nepříliš prošlapané cesty. Proto se poměrně brzy, po bravurním ovládnutí všech tradičních technik, obrátil k hudbě elektroakustické, počítačové a mikrointervalové. Považuje je za svůj hlavní proud, v těchto oblastech je expertem po stránce teoretické i praktické; co se týče používání MIDI systému a počítačů ve vážné a elektronické hudbě, je v Evropě od roku 1985 průkopníkem. V posledních letech se DF stále víc věnuje hudbě mikrointervalové, kde vidí jednu z cest možného budoucího vývoje hudby. Využívá jednak lahodné přírodní ladění a podobná ladění odvozená z harmonické řady tónů, dále historická a etnická ladění a také experimentální rovnoměrně i nerovnoměrně temperovaná ladění. Je to možné díky EAHN, které mají možnost tato ladění nastavit, a MIDI sekvencerům, které umožòují naprogramovat hudební struktury (mnohá ladění jsou pro živou hru nepraktická nebo nepoužitelná). Některé skladby DF byly oceněny v národních i mezinárodních soutěžích a hodnoceních, čemuž ale on sám nepřikládá ani ten nejmenší význam. Nabídka pro interprety Je možné zkomponovat i nové skladby na konkrétní písemnou objednávku, bude-li zaručeno provedení, provádění, eventuálně natočení díla - jak jasně vyplývá ze seznamu skladeb, stylový záběr autora je velmi široký a může se přizpůsobit jakýmkoli požadavkům (na rozdíl od většiny jiných, méně univerzálních skladatelů). Jsou možné i jakékoli kombinace akustických a elektronických nástrojů, případně vašich souborů akustických nástrojů a souboru FORROTRONICS pro společná živá vystoupení nebo jiné projekty, nebo ve verzi pro akustické nástroje a pás. Rovněž poměr různých stylových prvků ve skladbě si může objednavatel určit - vážná hudba, populární, jazz, rock, etnická. Podobné komponování na objednávku je možné jenom za smluvně dohodnutý honorář. DF se nevyhýbá ani návrhům na společné koncertní projekty s kvalitními a zajímavými interprety a soubory, případně natočení společných CD. Vzhledem k tomu, že většina jeho skladeb nebyla dosud provedena, má zájem hlavně o komponování na konkrétní objednávku, kde je zaručeno provozování a natočení díla. Oblast jazzu, rocku, popu a užité hudby |