Zpráva o založení "Společnosti pro mikrointervalovou hudbu" (1995)

Je známo, že od 20. let jsme byli velmocí v oblasti mikrointervalové hudby, a to nejen evropského významu, zejména díky osobě Aloise Háby a jeho žáků (např. účast čtvrttónového oddělení pražské konzervatoře na veletrhu hudby ve Frankfurtu v roce 1927). Poté, co v roce 1949 skončila ze známých důvodů výuka mikrointervalové hudby jako úpadkového experimentálního žánru neodpovídajícího nové linii socialistického realismu, nedělo se v tomto oboru u nás prakticky nic. Někteří skladatelé použili občas mikrointervaly, ale naráželi na provozní a interpretační problémy. Progresívní úsilí o soudobý výraz zasluhující si úctu se tak paradoxně obrátilo v jejich neprospěch.

V oblasti tónových systémů jako snad v jediném hudebním parametru může dnes západní hudební umění ještě expandovat a hledat nové cesty. Dá se jít cestou kvantitativní (větší počet tónů v oktávě) i kvalitativní (na jedné straně vyloučení oktávy jako základního znaku tónového systému a vznik nových intervalů, na druhé straně návrat k přirozenému ladění s jeho lahodností).

Jsem přesvědčen o tom, že mikrointervalová hudba si zaslouží větší publicitu a nějakou formu oficiálního zaštítění. Ve světě jsou trochu dál - jmenoval bych např. rozvinuté Fokkerovo hnutí 31tónové hudby v Holandsku OPERA MUSICA TRICESIMAPRIMALIA (skoro 50 let nerušeného vývoje a používání na varhanách), ekmelické hnutí od začátku 80. let v rakouském Salzburgu, zařazení mikrointervalových skladeb na koncerty a teoretické semináře na kursech Nové hudby v Darmstadtu, návrat starých ladění v souvislosti s hnutím tzv. autentické interpretace středověké, renesanční a barokní hudby apod.

Zvláště pomocí digitálních elektronických nástrojů a přístrojů je možné dnes realizovat mikrointervaly relativně snadno a přesně. Jde zejména o elektronické hudební nástroje (syntetizéry, samplery aj.), o počítačovou techniku (počítače, software, multimédia, sekvencery, notátory, OMR systémy...) a jiné aplikace MIDI systému (počítačově podporovaná kompozice a interpretace hudby, performance...). Nejmodernější systémy už dnes dovolují hrát stále v přirozeném ladění a přitom modulovat do libovolné tóniny.

Vycházeje z těchto základních faktů, založil jsem 1.7.95 v Brně "Společnost pro mikrointervalovou hudbu". Základní cíle, které si klade SMIH:

- navázat na bohatý a dodnes inspirativní odkaz Aloise Háby, jakož i na etnickou i umělou hudbu celého světa a rozvinout tyto podněty v rámci soudobé hudby, a to jak na akustických hudebních nástrojích, tak i s pomocí hudební elektroniky a počítačů

- navázat na etnická východiska Moravy jako regionu, kde se křížily nejrůznější kultury a jejich hudba

- navázat na tradici Brna jako Janáčkova města soudobé kultury a moderního životního stylu v období první republiky

- sdružit zájemce o mikrointervalovou hudbu, ať už z oblasti profesionální (skladatelé, interpreti, musikologové) nebo laické (amatérští skladatelé a interpreti, posluchači) a umožnit jim výměnu a sdílení informací

- podporovat jakoukoli výměnu informací o MI hudbě v rámci Společnosti i mimo ni

- propagovat MI hudbu na koncertech, tiskem notových materiálů, vydáváním CD, kazet, CD-ROM, CD-I, videozáznamů, popularizovat ji v médiích, prosadit ji ve výuce na hudebních školách

- vydávat informační bulletin (tisk, disketa) pro své členy i pro hudební veřejnost, převést jej postupně do podoby časopisu (třeba na Internetu)

- v případě dostatečného množství odborného materiálu vydávat sborníky MI hudby

- vybudovat počítačovou databázi MI hudby - skladatelé, skladby, interpreti, publicisté, pedagogové, literatura apod. Data publikovat a využívat pro propagaci MI hudby.

- založit informační archív MI hudby - knihovnu notových materiálů, publikací, fotografických materiálů, programů a kritik koncertů apod. a využívat jej pro propagaci MI hudby

- založit zvukový archív české MI hudby a propagovat ji ve světě

- založit Muzeum mikrointervalové hudby

- ve spolupráci s odbornými firmami pracovat na vývoji speciálních počítačových aplikací pro tvorbu mikrointervalů a podporu EAHN, vzdělávacích a informačních systémů (CD-ROM, CD-I apod.) s tématikou mikrointervalové hudby

- napojit se na informační síť INTERNET, zřídit web stránky SMIH

- uspořádat jednou za rok v Brně několikadenní mezinárodní festival MI hudby se semináři, přednáškami a školením zájemců

- založit na JAMU v Brně oddělení mikrointervalové hudby a metodické a školicí centrum, prosazovat založení podobných ateliérů i na jiných školách

- pořádat pravidelné letní kursy MI hudby

- navázat kontakty se zahraničními institucemi podobného zaměření, vyměňovat si materiály a proniknout na mezinárodní fórum

- v budoucnu založit nadaci, která by podporovala vznik, veřejné provádění a šíření umělecké mikrotonální hudby

Členem SMIH se může stát kdokoli, komu je blízký volný a otevřený program SMIH uvedený výše. Jedinou podmínkou členství je zaplacení členského příspěvku a co nejpřesnější vyplnění dotazníku. Ze členství nevyplývají žádné závazky, povinnosti ani práva, kromě toho, že členové budou dostávat zdarma informační bulletin a budou mít volný vstup na všechny akce pořádané SMIH. Jakákoli aktivita a iniciativa ze strany členů je samozřejmě vítána a bude využita ku prospěchu celé SMIH. Veškeré informace, které SMIH o sobě poskytnete, budou považovány za důvěrné, budou využity pouze v rámci SMIH pro usnadnění vzájemných kontaktů a nebudou v žádném případě poskytnuty třetím osobám bez Vašeho výslovného svolení. Členové jsou žádáni o pravidelnou aktualizaci dat.

Mgr. Daniel Forró
předseda SMIH